roh_levy_h.gif(123 b) roh_pravy_h.gif(123 b)
logo.gif(2 kb)
Vyhledávání na serveru:
 

Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Google

Krátké zprávy:
  • Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky
  • Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

  • Anketa
    Líbí se Vám nové stránky?
    Ano obr1.jpg(633 b) 6966
    Jsou dobré obr2.jpg(633 b) 5613
    Trochu obr3.jpg(633 b) 5458
    Ne obr4.jpg(633 b) 6412


    Články autora:


    levy_hor.gif(131 b) pravy_hor.gif(131 b)

    Fotoaparát

    Pojmy

    objektiv ? Objektiv má rozhodující vliv na kvalitu fotografického zobrazení. Ka?dý objektiv působí jako spojná čočka (lupa), od ní? se li?í pouze kvalitou provedení. Spojná čočka soustřeďuje v?echny paprsky do jednoho bodu.Vzdálenost mezi hlavním bodem čočky a ohniskem se nazývá ohnisková vzdálenost.Kromě spojných čoček existují také čočky rozptylné, které jsou pro konstrukci objektivů stejně důle?ité.

    clona ? V objektivu je zabudována nastavitelná clona, pomocí ní? je mo?no zmen?it otvor objektivu. Tím se mno?ství světla procházejícího objektivem zmen?í, tak?e obraz promítnutý objektivem na film bude tmav?í, a expoziční dobu bude proto nutno přiměřeně prodlou?it. Plynule proměnná clona funguje podobně jako duhovka oka a nazývá se proto irisová clona.

    rozptylový krou?ek ? Ostrost je relativní. To, co stačí pro negativ formátu 13 X 18mm, by pro negativ 24 X 36mm bylo nedostačující. Proto byl zaveden tzv. rozptylový krou?ek. V?dy se pro jednotlivé formáty udává největ?í dovolený průměr rozptylového krou?ku, při něm? je zobrazení ostré. Rozptylový krou?ek je kruhová plo?ka . U velkých formátů pova?ujeme zobrazení za ostré, není-li průměr tohoto krou?ku vět?í ne? 1/100 ohniskové vzdálenosti. U malých formátů stačí tento průměr 1/30 mm.

    závěrka ? Pou?ívají se dva druhy závěrek: lamelové (středové, centrální) a ?těrbinové. Lamelová závěrka pracuje nejúčinněji, je-li zabudována přímo v objektivu. Její lamely se působením pru?iny toti? velice rychle rozevřou a opět sevřou. Nejkrat?í expoziční doba je obvykle 1/500 sekundy. ?těrbinová závěrka je vhodná pro jednooké zrcadlovky a pro přístroje s výměnnými objektivy. Její obě pláténka přebíhají těsně před filmem. Při krátkých expozičních dobách přeběhne před filmem poměrně úzká ?těrbina. Zmen?ováním ?těrbiny lze expoziční dobu zkrátit a? na 1/2000 sekundy. Dnes se pou?ívají předev?ím elektronicky řízené závěrky.

    světelné ztráty v objektivu ? Pohlcením (absorpcí) a odrazem (reflexí) se světelnost objektivu proti teoretické hodnotě poněkud sni?uje. Světelné ztráty měly kdysi nemalý význam, av?ak od té doby, co se objektivy opatřují napařenou vrstvou zeslabující odraz paprsků na vněj?ích plochách čoček (tzv. antireflexní vrstvou), je nutno s těmito ztrátami počítat pouze u objektivů skládajících se z 12 a? 15 čoček (k nim například patří objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, tzv. transfokátory).

    Clonová čísla ? Clonová čísla vyrytá na obrubě objektivu jsou zjednodu?eným údajem světelnosti při daném zaclonění; jsou to toti? jmenovatele zlomku představujícího poměrný otvor příslu?ně zacloněného objektivu. Nastavením clonového čísla 4 tedy zacloníme objektiv tak, ?e jeho světelnost bude dána poměrným otvorem 1 : 4. Řada clonových čísel vyrytých na objektivu je v?dy volena tak, aby ka?dému dal?ímu clonovému číslu odpovídala polovina světelnosti příslu?ející číslu předcházejícímu. Dnes bě?ně pou?ívaná mezinárodní řada clonových čísel je odstupňována takto : 1 1,4 2 2,8 4 5,6 8 11 16 22 32 45. Proto?e to jsou vlastně relativní hodnoty udávající, kolikrát je ohnisková vzdálenost vět?í ne? průměr vstupního otvoru zacloněného objektivu, znamená vět?í hodnota clonového čísla men?í otvor a naopak men?í hodnota vět?í otvor.

    vady čoček - Jednoduchá čočka má řadu optických vad, k nim? patří zklenutí obrazového pole, otvorová (sférická) vada, astigmatismus (vada zále?ející v tom, ?e se body le?ící mimo jeho optickou osu zobrazí jako dvě krátké úsečky kolmo na sobě le?ící, tak?e snímek pořízený takovým objektivem je na okrajích neostrý), kóma (neostrost a nesouměrnost obrazu mimo optickou osu způsobená tím, ?e se ?ikmé paprsky nesbíhají ve stejných bodech), zkreslení, diference. Kombinací různých čoček je mo?né tyto vady natolik potlačit, ?e se na fotografickém snímku vůbec neprojeví, nebo se projeví jen velmi málo. Proto je kvalitní objektiv konstruován jako soustava čoček vybrou?ených z různých druhů optického skla na přesně vypočtené poloměry zakřivení.

    zobrazovací rovnice čočky ? Vztahy mezi ohniskovou vzdáleností, obrazovou vzdáleností a vzdáleností předmětovou jsou dány zobrazovací rovnicí čočky:

    1/obr. + 1/před. = 1/ohn Předmětová vzdálenost je vzdálenost mezi objektivem a snímaným předmětem. Pokud známe předmětovou a obrazovou vzdálenost, mů?eme spočítat měřítko zobrazení podle vzorce: obr./před.

    ohnisková vzdálenost ? Ohnisková vzdálenost objektivu je rozhodující pro velikost zobrazení. Čím del?í ohniskovou vzdálenost objektiv má, tím vět?í se zobrazí fotografovaný předmět. Ohnisková vzdálenost současně udává, jak daleko od objektivu musí být rovina filmu, aby se na něm v?echny nekonečně vzdálené předměty zobrazily ostře. Za ?nekonečnou? přitom pova?ujeme ka?dou vzdálenost, která je v poměru k ohniskové vzdálenosti dostatečně velká. Ohnisková vzdálenost objektivu bývá uvedena na přední straně jeho obruby; udává se v milimetrech, nebo v centimetrech. Mají-li se ostře zobrazit předměty le?ící blí?e ne? v ?nekonečnu?, je nutno vzdálenost mezi objektivem a rovinou zvět?it.

    světelnost ? Světelnost objektivu se charakterizuje tzv. poměrným (relativním) otvorem, co? je poměr průměru vstupního otvoru objektivu k jeho ohniskové vzdálenosti. Pro mno?ství světla dopadlého na film není toti? rozhodující samotný průměr vstupního otvoru objektivu, nýbr? jeho poměr k ohniskové vzdálenosti. Tento poměr se uvádí v?dy v takové formě, ?e se průměr vstupního otvoru bere rovný 1. Je-li tedy světelnost udána poměrem 1 : 2, je ohnisková vzdálenost dvakrát vět?í ne? průměr vstupního otvoru, tzn. vstupní otvor má průměr rovný polovině ohniskové vzdálenosti.

    obrazový úhel ? Údaj obrazového úhlu se obvykle vztahuje k úhlopříčce snímkového formátu. Je to toti? zorný úhel, pod ním? bychom mihli z místa objektivu vidět dva body, které se zobrazují přesně v protilehlých rozích obrazového rámečku. ?irokoúhlé objektivy mají velký obrazový úhel, zaberou tedy více, ne? by z tého? stanovi?tě zabral standardní objektiv, av?ak v?e se zobrazí men?í. Objektivy s dlouhou ohniskovou vzdáleností mají naopak obrazový úhel malý.

    zaostřování ? Je-li objektiv nastaven na nekonečno, rovná se jeho vzdálenost od roviny filmu (tzv. výtah) právě ohniskové vzdálenosti. Pro blí?e polo?ené předměty musí být vzdálenost od roviny filmu (od výtahu) vět?í, ne? ohnisková vzdálenost a nazývá se obrazová vzdálenost. Aby se získal ostrý obraz snímaného předmětu, je nutné nastavit obrazovou vzdálenost tak, aby odpovídala vzdálenosti předmětu, tzn. zaostřit na vzdálenost předmětu.

    Fotografie

    U fotografického přístroje je nejdůle?itěj?í součástí objektiv. Jeho prostřednictvím se určitý výřez z pozorovaného okolí zobrazí na citlivou vrstvu (film). Fotoaparát má tři ovládací orgány, které se nastavují podle podmínek při snímání. Je to závěrka ? slou?ící k nastavení expoziční doby, clona ? součást, která reaguje na mno?ství vstupujícího světla a současně ovlivňuje hloubku té části prostoru, v ní? se v?echny předměty zobrazí ostře, a zaostřovací zařízení, které slou?í k zaostření na objekt, který je pro daný obraz nejdůle?itěj?í.

    Ve vět?ině fotoaparátů se obraz zaznamenává světlem. Je tedy zapotřebí látky, která se působením světla mění. Tyto látky jsou halogenidy stříbra (zvlá?tě bromid stříbrný). Tyto sloučeniny lze ve formě velice malých krystalků rozptýlit v roztoku ?elatiny. Vzniká tak suspenze, která dal?ím zpracováním získá vlastnosti důle?ité pro pou?ití ve fotografii. Konečný produkt se nalije na průhlednou fólii a z ní se pak rozřezáním připraví fotografický film.

    Ve fotoaparátu se fotografická vrstva osvitne čili exponuje. Působením světla dojde v krystalcích bromidu stříbrného k určitým změnám, které jsou zatím navenek neviditelné. V místech, kam dopadlo mnoho světla, bylo ?aktivováno? mnoho krystalků bromidu stříbrného. Tam, kde světla dopadlo méně je jich ?aktivováno? méně. V místech, kam světla dopadlo tak málo, ?e nebyla překročena tzv. ?prahová hodnota? nedo?lo k ?ádné změně.

    Jestli?e takto patřičně osvícený film ponoříme do roztoku s chemikáliemi, do tzv. vývojky, dojde na místech ?zasa?ených světlem? k rozkladu bromidu stříbrného na sloučeninu bromu, které přejde do vývojky a na kovové stříbro, které způsobí, ?e se místa zasa?ená světlem budou v průhledu jevit jako černá. Neosvícený bromid stříbrný se pak odstraní rozpu?těním v ustalovači. Takto vzniká negativ. Pokud se podíváme na vyvolaný a ustálený film proti světlu, zjistíme, ?e rozlo?ení tmavých a světlých míst je na filmu přesně opačné, ne? ve skutečnosti. To znamená, ?e nejtmav?í místa na filmu odpovídají nejsvětlej?ím místům ve skutečnosti, a naopak. Po ustálení se film ?vypere? ve vodě a nechá se uschnout, v tomto stavu ho lze libovolně dlouho uchovávat.

    Abychom získali ?správný" tj. pozitivní obraz, musíme negativ překopírovat. Polo?íme film na fotografický papír a osvětlíme ho. Tmavými místy projde méně světla ne? místy světlými. Po expozici se papír vyvolá podobně jako film, čím? vznikne obraz, ne kterém jsou místa tím světlej?í, čím jsou na negativu tmav?í, a naopak.

    Takto se vyvolávají černobílé fotografie podomácku. I kdy? to není snímek černobílý, je to převod barevné skutečnosti do stupnice ?edi.

    Jednooké zrcadlovky

    Jednooké zrcadlovky jsou předev?ím přístroje na malý formát. U jednoduchých modelů pozorujeme obraz na matnici, kam jej objektiv promítá přes povrchově stříbřené zrcadlo. Obraz je sice vzpřímený, av?ak stranově převrácený. K přesné volbě záběru a zaostření je třeba pou?ít vestavěné lupy. Tento jednoduchý princip vyhovuje plně pouze pro snímání nepohyblivých předmětů. Proto jsou dokonalej?í modely vybaveny pentagonálním neboli střechovým hranolem, který způsobuje, ?e obraz v hledáčku je vzpřímený a stranově správný. To dovoluje také při pořizování snímků na vý?ku hledět do přístroje přímo ve směru k fotografovanému objektu a nikoliv ? jako u modelů bez hranolu ? pod úhlem 90o k tomuto směru. Vybavením pozorovacím hranolem lze tedy také u zrcadlovek dosáhnout předností, kterými se jinak vyznačují pouze přístroje s průhledným hledáčkem.

    matnice ? K zaostření u v?ech zrcadlovek potřebujeme vhodnou zaostřovací plochu ? matnici. Matnice mívají nejrůzněj?í provedení. Při jemném zrnění matnice vzniká světlý obraz, na něm? jsou sice v?echny detaily dobře vidět, ale jeho ostrost je méně citlivá na změny v nastavení vzdálenosti, tak mů?e snadno dojít k nepřesnému zaostření snímku. U hrubozrnných matnic toto nebezpečí není, ale poskytují zase poměrně tmavý obraz. U mnoha zrcadlovek je matnice nahrazena destičkou z plastické hmoty, opatřenou uprostřed dálkoměrem. Tyto destičky poskytují mnohem světlej?í obraz ne? jakákoliv matnice. Při zaostřování na matnici jsou kladeny velké nároky na kvalitu na?eho zraku, a to zvlá?tě tehdy, pokud chceme fotit s otevřenou clonou. Proto?e zaostřujeme pomocí lupy, je zde rozhodující správné vidění na dálku.

    Dvouoké zrcadlovky

    Dvouoká zrcadlovka se nejvíce roz?ířila pro formát 6 x 6 cm. Ji? podle názvu se dá odvodit, ?e má dva samostatné objektivy. Horní slou?í jako objektiv hledáčkový ? jím se snímaný objekt zobrazuje přes zrcadlo na matnici. Pod hledáčkovým objektivem je umístěn vlastní snímací objektiv. Oba objektivy jsou namontovány na společné čelní desce, jejím? posunem dopředu či dozadu pomocí zaostřovacího mechanismu se oba najednou zaostřují. Hledáčkový objektiv nemá clonu. Je to tak proto, aby obraz na matnici byl v?dy maximálně světlý a mihl se tedy pohodlně zaostřit. Kromě toho se s výhodou pou?ívá slabě zvět?ující lupy. Skutečnost, ?e obraz na matnici hledáčku je stranově převrácený, mů?e zpočátku působit určité potí?e, a to zvlá?tě při snímání pohybujících se objektů.

    Digitální fotoaparát

    objektiv - Je jasné, ?e objektiv je nejdůle?itěj?í součást jak normálního, tak digitálního fotoaparátu. Objektiv určuje v kombinaci s vlastnostmi senzoru úroveň detailů, stíny, atd. Objektivy lep?ích (dnes ji? patrně v?ech kvalitních) fotoaparátů mají skleněné čočky. Ohnisková vzdálenost digitálních fotoaparátů je men?í ne? u klasických přístrojů. U digitálních přístrojů se často setkáváme s údajem ekvivalentní ohniskové vzdálenosti. Tento údaj udává vzdálenost od filmu. Levněj?í fotoaparáty jsou vybaveny fixfokusem, dra??í mívají zoom. Zoom pracuje obvykle s třínásobným a vět?ím optickým zvět?ením (případně kombinovaný se zvět?ením digitálním). Zoom bývá ovládán elektromotorkem.

    závěrka - U bě?ných digitálních fotoaparátů pracuje mechanická závěrka zcela automaticky v rozmezí 1/4 a? 1/800 sekundy, případně i krat?eji, nebo spolupracuje s elektronickým řízením. Profesionální přístroje mají rozmezí expozice od 30 s a? do 1/8000 sekundy. Převá?ná vět?ina moderních přístrojů je vybavena elektronickým bleskem. Je-li zapnut, pak automatika závěrky respektuje je přítomnost a ovládá i jeho výkon.

    hledáček ? Hledáček je u těchto přístrojů obvykle optický. To je velmi důle?ité, proto?e některé přístroje pokrývají pouze 90 % plochy zvoleného záběru. Dnes ji? bě?né přístroje s elektronickým hledáčkem velmi přesně zobrazují fotografovanou plochu právě na tomto displeji. Zde se dá také regulovat mo?nost podsvícení, vypnutí, atd.

    pamě? a kapacita ? Pro ukládání snímků digitálních fotoaparátů existují tři mo?nosti. 1. Ulo?ení na vestavěnou pamě? ? zpravidla o kapacitě 1 a? 8 MB, ov?em dnes jsou ji? bě?ně dostupné i paměti 16, 32 MB. 2. Ulo?ení na vyjímatelnou pamě?ovou kartu o kapacitě 2 a? 256 či více MB. 3. Ulo?ení na malý HDD o kapacitě a? 1024MB.

    formát snímků ? Tento údaj je velice důle?itý pro kvalitu a mno?ství ulo?ených snímků. Obvykle se pou?ívá formát JPEG, který se dá velice snadno upravovat na PC. Ji? se ale objevuje nový formát FPX. Formát JPEG obsahuje zkomprimovaný obsah sejmutého snímku, co? jednak urychluje vlastní ukládání a jednak ?etří prostor pamě?ového média. Vět?ina fotoaparátů nabízí ulo?ení s několika stupni komprese. Pak se musí ov?em vá?it poměr komprese a kvality zobrazení.

    Pixel ? Pixel je nejmen?í elektronická součást (element). Pixely tvoří uspořádány dohromady původní digitální snímek. Pro digitální snímky neexistuje standardní velikost pixelu. Velikost pixelu toti? závisí na jakosti snímku. Mno?ina pixelů je organizovaná. To znamená, ?e pozici ka?dého pixelu je přidělena jeho konkrétní adresa, bez ní? by nebyla mo?ná věrohodná prezentace originálu. Ka?dý pixel je nositelem dílčích informací o barvě, jasu, atd.

    Publikováno: 22.02.2003 v rubrice Optika
    Autor: Martin Zikmund
    Čtenářů: 39268
    Zdroj: Róbert Lelko < robertlelko@zoznam.sk>



     Hodnocení:  
    ruka_n.gif(117 b)   1    2    3    4    5    ruka_d.gif(119 b)
    hlasovalo: 199   průměr: 3.12
    Diskuze ke článku
    Datum   Jméno Předmět
    18.09.2018 22:05 etesupetadevani
    15.09.2018 14:41 etesupetadevani
    10.09.2018 18:24 etesupetadevani
    8.06.2011 01:47 klinolipinskks ďîńëĺäíčĺ ęčíî íîâîńňč Kinopoisk ôčëüěű óćŕńîâ
    18.02.2008 16:02 lola http://www2.babajaga.pl

    Aktuální články:
    - Spalovací motor s odděleným spalovacím prostorem
    - James Prescott Joule
    - Isaac Newton
    - Archimédes
    - Jaderné elektrárny

    Nejčtenější články:
    - Isaac Newton
    - Motory
    - Blaise Pascal
    - James Prescott Joule
    - Jaderné elektrárny

    Download
    Nejnovější:
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Elektromagnetismus
    - Sbírka pro 1.ročník
    - Vlnění 2
    - Jednoduché stroje
    Nejstahovanější:
    - Tě?i?tě
    - Pascalův zákon
    - Jednoduché stroje
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Sbírka pro 1.ročník



    roh_levy_d.gif(133 b) roh_pravy_d.gif(123 b)