Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Krátké zprávy:

Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky

Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?

Ano	6051
Jsou dobré	4852
Trochu	4726
Ne	5690

Archimédes

287 př.n.l.-212 př.n.l.

Narodil se v bohatém městě Syrakusy na Sicílii asi v roce 287 před naším letopočtem jako syn astronoma Fidia. V mládí odešel na čas do Egyptské Alexandrie, která se již tehdy stala centrem antické vzdělanosti, a studoval zde matematiku u přímých nástupců velikého Euklida. Po studiích se vrátil zpět do rodného města a tady zřejmě strávil celý zbytek svého plodného života až do své násilné smrti.

Archimédes napsal řadu knih, které patří k absolutní špičce antické vědy. Ne všechny se však bohužel dochovaly a ty zachovalé máme jen v arabských a jiných přepisech a překladech. Také přesně nevíme kolik důležitých spisů se ztratilo.

V té době se mezi Řeky rozšířilo poněkud snobské přesvědčení, že pravý učenec se oddává myšlenkám a nešpiní si ruce prací, která je určena otrokům. Archimédovy přesně vedené experimenty s nejrůznějšími mechanismy představovaly tedy vzácnou výjimku. Pomocí těchto pokusů položil základy statiky. To je nauka o těžištích, rovnováze těles, apod. Právě zde Archimédes zavedl jako první pojem těžiště, těžnice, tíhová síla a statický moment. Každý určitě zná jeho zákon rovnováhy na páce s různě dlouhými rameny. A velmi znám je také jeho slavný výrok: "Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu Zeměkoulí!" Ve skutečnosti formulace tohoto zákona byla jen prvním krokem. Jeho početní schopnosti se nezalekly ani rektifikací s kvadraturou kruhu, tj. výpočtem jeho obvodu a plochy. Jeho výsledky jsou přesné na šest desetin promile.

Obzvláště pyšný byl prý Archimédes na objev, že sestrojíme-li kouli, obalíme ji těsně válcem a nakonec sestrojíme kužel jenž má stejnou základnu i výšku jako onen válec, jsou jejich objemy v poměru 2:3:1. Jako první stanovil plochu elipsy. Stejně tak dobře zvládl i výpočet rotačního paraboloidu – tedy tělesa vzniklého otáčením paraboly kolem její osy souměrnosti – a dále i rotačního elipsoidu a hyperboloidu. Učinil to prakticky stejným způsobem jakým se dnes děje na základě integrálního počtu. Také ještě jako první stanovil axiom, že přímka je nejkratší spojnicí dvou bodů, a další axiom, že libovolnou úsečku lze délkově překonat určitým počtem překládání kratší úsečkou; oba tyto axiomy sehrály svou důležitou roli v pozdějším vývoji geometrie a znamenají dodnes významné doplnění axiomů Euklidových.

Je zajímavé jak dospěl Archimédes ke svým objevům. To nám objasnil šťastný nález dánského archimédovského badatele Heiberga z roku 1906. Rozluštil totiž Archimédův dopis Eratosthenovi. Píše: Mnohé co se mi stalo předem jasným skrze mechaniku, bylo potom dokázáno geometrií, poněvadž vyšetřování onou metodou nebylo ještě podepřeno důkazem. Je totiž snazší stanovit důkaz, jestliže mechanickou metodou získáme předem představu o problému, než jej bez předchozí představy nalézt.”

Stejně tak položil základy vědecké hydrostatiky. Popudem k tomu snad byla známá historka s královskou korunou. Syrakuský panovník Hieron si ji objednal u zlatníka a měla být vyrobena z ryzího zlata. Ale když byla hotová, král pojal podezření, že do zlata bylo přimícháno stříbro. Požádal tedy Archiméda, aby složení koruny prověřil. Ten nechtěl klenot porušit a dlouho marně hledal způsob, jak to udělat. Až jednoho dne, když byl ve veřejných lázních, vypozoroval, jak se při ponoření do vody zvedla hladina. V té chvíli ho konečně napadlo řešení - a prý ho to tak rozrušilo, že vyběhl na ulici nahý a křičel Heuréka! (Našel jsem!). Do odměrné nádoby ponořil korunu a poté kus čistého zlata o stejné váze. Ukázalo se, že koruna zvedla hladinu výš než zlato, a že je v ní tedy příměs jiného kovu. Nevíme, co se stalo s nepoctivým zlatníkem, za to Archimédes brzy po této příhodě zformuloval slavný Archimédův zákon a dokázal ho aplikovat na tělesa plovoucí ba i na studium jejich stability.

Také jako první popsal Archimédův šroub. Což byla v podstatě obrovská spirála uzavřená v dřevěném válci. Používala se k čerpání vody z jedné hladiny do druhé a k zavlažování polí. S největší pravděpodobností však popsal něco, co už dávno existovalo. Je možné, že s podobným zařízením přišli již egyptští stavitelé, když se snažili vybudovat zavlažovací systém na březích Nilu. Archimédův šroub se používal k čerpání vody v celém starověkém světě.

Díky unikátním experimentálním metodám můžeme Archiméda označit za prvního "vědeckého inženýra" v historii. Jeho hlavní zásluha spočívá v tom, že jako první důsledně spojil matematiku s fyzikou a teorii s experimentem.
Během 2. punské války se Archimédes osvědčil jako velký praktik a skvělý inženýr. Jeho slavné válečné stroje pomáhaly odrážet jeden útok Římanů za druhým. Římský velitel Klaudius Marcellus byl zoufalý, když viděl, jak jeho legie decimuje déšť střel z nejrůznějších katapultů, a o nic lépe nedopadl ani útok z moře. Obrovské balvany zavěšené na jeřábech rozbíjely římské lodě, jen co se přiblížily, a jiné byly pomocí kladkostrojů zachyceny a převráceny jako skořápky. Po třech letech marných útoků nakonec Římané obránce vyhladověli a r. 212 př.n.l. město padlo.
Když římská armáda pronikla do Syrakus, Archimédes byl právě zabrán do řešení jednoho problému. Jak bylo tehdy zvykem, črtal geometrické obrazce do písku v zahradě. Ve svém zaujetí si ani nevšiml, že město padlo a začíná plenění a vraždění. Když se do zahrady vřítil římský voják, Archimédes vykřikl: "Muži, neruš mé kruhy!" Říman však očividně neměl pro vědu žádné pochopení. Kruhy v písku pošlapal a nebohého Archiméda probodl mečem...

Publikováno: 23.02.2003 v rubrice Ostatní
Autor: Martin Zikmund
Čtenářů: 59420
Zdroj: Ondřej Šimek