Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Krátké zprávy:

Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky

Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?

Ano	6925
Jsou dobré	5578
Trochu	5427
Ne	6382

Archimédes

287 př.n.l.-212 př.n.l.

Narodil se v bohatém městě Syrakusy na Sicílii asi v roce 287 před na?ím letopočtem jako syn astronoma Fidia. V mládí ode?el na čas do Egyptské Alexandrie, která se ji? tehdy stala centrem antické vzdělanosti, a studoval zde matematiku u přímých nástupců velikého Euklida. Po studiích se vrátil zpět do rodného města a tady zřejmě strávil celý zbytek svého plodného ?ivota a? do své násilné smrti.

Archimédes napsal řadu knih, které patří k absolutní ?pičce antické vědy. Ne v?echny se v?ak bohu?el dochovaly a ty zachovalé máme jen v arabských a jiných přepisech a překladech. Také přesně nevíme kolik důle?itých spisů se ztratilo.

V té době se mezi Řeky roz?ířilo poněkud snobské přesvědčení, ?e pravý učenec se oddává my?lenkám a ne?piní si ruce prací, která je určena otrokům. Archimédovy přesně vedené experimenty s nejrůzněj?ími mechanismy představovaly tedy vzácnou výjimku. Pomocí těchto pokusů polo?il základy statiky. To je nauka o tě?i?tích, rovnováze těles, apod. Právě zde Archimédes zavedl jako první pojem tě?i?tě, tě?nice, tíhová síla a statický moment. Ka?dý určitě zná jeho zákon rovnováhy na páce s různě dlouhými rameny. A velmi znám je také jeho slavný výrok: "Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu Zeměkoulí!" Ve skutečnosti formulace tohoto zákona byla jen prvním krokem. Jeho početní schopnosti se nezalekly ani rektifikací s kvadraturou kruhu, tj. výpočtem jeho obvodu a plochy. Jeho výsledky jsou přesné na ?est desetin promile.

Obzvlá?tě py?ný byl prý Archimédes na objev, ?e sestrojíme-li kouli, obalíme ji těsně válcem a nakonec sestrojíme ku?el jen? má stejnou základnu i vý?ku jako onen válec, jsou jejich objemy v poměru 2:3:1. Jako první stanovil plochu elipsy. Stejně tak dobře zvládl i výpočet rotačního paraboloidu ? tedy tělesa vzniklého otáčením paraboly kolem její osy souměrnosti ? a dále i rotačního elipsoidu a hyperboloidu. Učinil to prakticky stejným způsobem jakým se dnes děje na základě integrálního počtu. Také je?tě jako první stanovil axiom, ?e přímka je nejkrat?í spojnicí dvou bodů, a dal?í axiom, ?e libovolnou úsečku lze délkově překonat určitým počtem překládání krat?í úsečkou; oba tyto axiomy sehrály svou důle?itou roli v pozděj?ím vývoji geometrie a znamenají dodnes významné doplnění axiomů Euklidových.

Je zajímavé jak dospěl Archimédes ke svým objevům. To nám objasnil ??astný nález dánského archimédovského badatele Heiberga z roku 1906. Rozlu?til toti? Archimédův dopis Eratosthenovi. Pí?e: Mnohé co se mi stalo předem jasným skrze mechaniku, bylo potom dokázáno geometrií, poněvad? vy?etřování onou metodou nebylo je?tě podepřeno důkazem. Je toti? snaz?í stanovit důkaz, jestli?e mechanickou metodou získáme předem představu o problému, ne? jej bez předchozí představy nalézt.?

Stejně tak polo?il základy vědecké hydrostatiky. Popudem k tomu snad byla známá historka s královskou korunou. Syrakuský panovník Hieron si ji objednal u zlatníka a měla být vyrobena z ryzího zlata. Ale kdy? byla hotová, král pojal podezření, ?e do zlata bylo přimícháno stříbro. Po?ádal tedy Archiméda, aby slo?ení koruny prověřil. Ten nechtěl klenot poru?it a dlouho marně hledal způsob, jak to udělat. A? jednoho dne, kdy? byl ve veřejných lázních, vypozoroval, jak se při ponoření do vody zvedla hladina. V té chvíli ho konečně napadlo ře?ení - a prý ho to tak rozru?ilo, ?e vyběhl na ulici nahý a křičel Heuréka! (Na?el jsem!). Do odměrné nádoby ponořil korunu a poté kus čistého zlata o stejné váze. Ukázalo se, ?e koruna zvedla hladinu vý? ne? zlato, a ?e je v ní tedy příměs jiného kovu. Nevíme, co se stalo s nepoctivým zlatníkem, za to Archimédes brzy po této příhodě zformuloval slavný Archimédův zákon a dokázal ho aplikovat na tělesa plovoucí ba i na studium jejich stability.

Také jako první popsal Archimédův ?roub. Co? byla v podstatě obrovská spirála uzavřená v dřevěném válci. Pou?ívala se k čerpání vody z jedné hladiny do druhé a k zavla?ování polí. S největ?í pravděpodobností v?ak popsal něco, co u? dávno existovalo. Je mo?né, ?e s podobným zařízením při?li ji? egypt?tí stavitelé, kdy? se sna?ili vybudovat zavla?ovací systém na březích Nilu. Archimédův ?roub se pou?íval k čerpání vody v celém starověkém světě.

Díky unikátním experimentálním metodám mů?eme Archiméda označit za prvního "vědeckého in?enýra" v historii. Jeho hlavní zásluha spočívá v tom, ?e jako první důsledně spojil matematiku s fyzikou a teorii s experimentem.
Během 2. punské války se Archimédes osvědčil jako velký praktik a skvělý in?enýr. Jeho slavné válečné stroje pomáhaly odrá?et jeden útok Římanů za druhým. Římský velitel Klaudius Marcellus byl zoufalý, kdy? viděl, jak jeho legie decimuje dé?? střel z nejrůzněj?ích katapultů, a o nic lépe nedopadl ani útok z moře. Obrovské balvany zavě?ené na jeřábech rozbíjely římské lodě, jen co se přiblí?ily, a jiné byly pomocí kladkostrojů zachyceny a převráceny jako skořápky. Po třech letech marných útoků nakonec Římané obránce vyhladověli a r. 212 př.n.l. město padlo.
Kdy? římská armáda pronikla do Syrakus, Archimédes byl právě zabrán do ře?ení jednoho problému. Jak bylo tehdy zvykem, črtal geometrické obrazce do písku v zahradě. Ve svém zaujetí si ani nev?iml, ?e město padlo a začíná plenění a vra?dění. Kdy? se do zahrady vřítil římský voják, Archimédes vykřikl: "Mu?i, neru? mé kruhy!" Říman v?ak očividně neměl pro vědu ?ádné pochopení. Kruhy v písku po?lapal a nebohého Archiméda probodl mečem...

Publikováno: 23.02.2003 v rubrice Ostatní
Autor: Martin Zikmund
Čtenářů: 66579
Zdroj: Ondřej ?imek