Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky
Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.
Měsíc je nebeské těleso Zemi nejbli??í (vzdálenost, která je dělí, je přibli?ně 384 000km), proto se nám zdá velký. A přece se svým průměrem 3 476 km je men?í ne?
Spojené státy americké. Měsíc je velmi zajímavé těleso hned z několika důvodů. Jeliko? jeho obě?ná doba je stejně dlouhá jako doba rotační (asi 29,5 dne), je k nám
přivrácený stále jednou stranou. Fotografie odvrácené strany se na Zem dostali a? za doby kosmických letů Apolla. Roviny Měsíce tvoří tmavé skvrny. Dříve se věřilo,
?e jsou to moře a dostalo se jim poetických názvů: moře Klidu, moře Ticha, jezero Snění... Tato jména zůstala zachována, přesto?e dnes víme, ?e na Měsíci voda
není. Nejvy??í hory na Měsíci dosahují 10 000 m - tedy vět?í ne? Everest, přitom Měsíc je mnohem men?í ne? Země. Měsíc je v?ude pokrytý krátery. Ty byly
vyhloubeny meteority, které dopadaly na Měsíc před miliardami let. Nejmen?í z nich jsou jen malé dírky. Největ?í dosahují velikosti 200 km. Průzkum Měsíce
Od roku 1959 bylo k Měsíci vypu?těno několik desítek automatických sond. První z nich měly za úkol pouze fotografovat jeho povrch během obletu nebo předtím, ne?
se rozstří?tily o měsíční povrch. V říjnu 1959 ruská sonda Luna 3 vyslala první snímky odvrácené strany Měsíce. Pozděj?í sondy na Měsíci měkce přistály a dodaly
přesněj?í informace o jeho povrchu. Dru?ice navedené na obě?né dráhy Měsíce jej potom zkoumaly a fotografovaly celé měsíce. Nakonec vstoupil na Měsíc sám
člověk. Mezi roky 1969 a? 1972 umo?nilo sedm výprav Apolla (Apollo 11 a? Apollo 17) čtrnácti astronautům procházet se po Měsíci. Astronauté pri těchto výpravách
získali tisíce fotografií Měsíce, umístili na jeho povrchu vědecké přístroje, prováděli různá měření a přivezli na Zemi kolem 400 kg měsíčních hornin. Povrch Měsíce
Přes svou blízkost je Měsíc světem velmi odli?ným od toho na?eho, bez vody a jakýchkoli stop ?ivota. Měsíční půda je poseta mno?stvím kamení a hornin více či
méně pokrytým silnou vrstvou ?edého prachu. Měsíc nemá téměř ?ádnou atmosféru. Je vystaven přímým paprskům Slunce: za bílého dne překračuje teplota na
povrchu Měsíce 100 stupňů Celsia. Během noci klesá teplota pod -170 stupňů Celsia. Obloha viditelná na Měsíci je v?dy velmi tmavá i za slunečního svitu. Měsíční hory
Existence hor na měsíci byla zji?těna v 17. st., po objevu dalekohledu. Vět?ina pohoří na Měsíci dostala jména pozemských hor: Alpy, Apeniny, Karpaty, Kavkaz...
Podle délky stínu, který vrhají na okolí při ?ikmém slunečním světle, je mo?né odhadnout jejich vý?ku. Nejvy??í vrcholky se nacházejí poblí? ji?ního měsíčního
pólu. Obrázek vlevo přibli?uje starou představu o měsíčních horách. Předtím, ne? se kosmické rakety přiblí?ily k Měsíci, mělo se za to, ?e jeho hory jsou naje?ené a
?pičaté. Kosmický výzkum zjistil, ?e se podobají starým pohořím na Zemi, s jejich mírnými stěnami a zaoblenými vrcholy.
6966
5613
5458
6412
1046
