Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Zadejte své vyhledávací termíny

Web fyzika.webz.cz Odeslat vyhledávací formuláře

Krátké zprávy:

Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

Anketa

Líbí se Vám nové stránky?

Ano  6925 Jsou dobré  5578 Trochu  5427 Ne  6381

Články autora: Vyberte autora Jaroslav Reichl Martin Zikmund Štefan Kušnierik

Jupiter

Jupiter je největ?í ze v?ech planet sluneční soustavy: má 11krát vět?í průměr ne? Země, je 318krát hmotněj?í a 1 300krát objemněj?í. Nalézá se 778 miliónů kilometrů od Slunce.Tento obr je obklopen hustou atmosférou, tvořenou hlavně vodíkem a héliem, v ní? krou?í mraky, slo?ené také ze zmrzlých a kapalných plynů: zejména z metanu a čpavku. Proto?e se sama otáčí velkou rychlostí (za méně ne? 10 h), protahují se tyto mraky v pruhy rovnobě?né s rovníkem a zavíjejí se tak do pásů. Vý?e polo?ené mraky se jeví jako zářivě jasné, zatímco ostatní zůstávají tmavé. Tyto oblačné formace jsou velmi bouřlivé: pozorují se ohromné víry, které se rychle či pomaleji mění. Jeden z nich tvoří ohromnou červenou skvrnu, která dlouho budí zájem astronomů: je to stále trvající uragán, čtyřikrát vět?í ne? Země.
Vrcholy mraků jsou velmi chladné(-148 stupňů Celsia), směrem do nitra planety v?ak teplota a tlak narůstají. V nitru Jupitera teploty dosahují 30 000 stupňů Celsia a tlak 100miliónkrát přesahuje tlak na povrchu Země. Jupiter má silnou atmosféru, pod ní velice hluboký oceán tekutého vodíku a hélia a uvnitř pevné jádro z hornin a ledu. Zjednodu?eně ho lze popsat jako kouli husté kapaliny se silnou atmosféru a uprostřed této kapaliny plave jádro. Na této planetě se tedy samozřejmě nedá přistát. Jupiter má ?estnáct známých měsíců. Čtyři z nich jsou velké měsíce, jejich? velikost je srovnatelná s Merkurem, byly objeveny ji? Galileo Galileem. Jsou to Io, Europa, Ganymedes, Kallisto. Zbytek jsou malé měsíce, dosahující jen několika kilometrů v průměru.

Prstence
Divili by jste se, ale i Jupiter má prstence, i kdy? s nimi není často zobrazován. ve srovnání s těmi Saturnovými jsou to samozřejmě úplné mu?ky. Zevní okraj hlavního prstence se nachází ve vzdálenosti přibli?ně 57 000 kilometrů od nejvy??ích mračen v atmosféře. ?iroký je zhruba 6 000 kilometrů a směrem k planetě přechází v rozptýlené halo, na druhou stranu ve velký vněj?í prstenec.

Červená skvrna na Jupiteru
Tato velká skvrna mění s časem svou velikost a barvu. Měří více ne? 30 000 kilometrů na délku a 13 000 kilometrů na ?ířku. Jde o obrovský vzdouvající se uragán v atmosféře Jupitera.

Publikováno: 23.02.2003 v rubrice Vesmír Autor: Martin Zikmund Čtenářů: 25052 Zdroj: JG

Hodnocení:     1    2    3    4    5    hlasovalo: 183   průměr: 3.50

Aktuální články:

-	Spalovací motor s odděleným spalovacím prostorem
-	James Prescott Joule
-	Isaac Newton
-	Archimédes
-	Jaderné elektrárny

Nejčtenější články:

-	Isaac Newton
-	Motory
-	Blaise Pascal
-	James Prescott Joule
-	Jaderné elektrárny