Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky
Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.
Jupiter je největ?í ze v?ech planet sluneční soustavy: má 11krát vět?í průměr ne? Země, je 318krát hmotněj?í a 1 300krát objemněj?í. Nalézá se 778 miliónů kilometrů
od Slunce.Tento obr je obklopen hustou atmosférou, tvořenou hlavně vodíkem a héliem, v ní? krou?í mraky, slo?ené také ze zmrzlých a kapalných plynů: zejména z
metanu a čpavku. Proto?e se sama otáčí velkou rychlostí (za méně ne? 10 h), protahují se tyto mraky v pruhy rovnobě?né s rovníkem a zavíjejí se tak do pásů. Vý?e
polo?ené mraky se jeví jako zářivě jasné, zatímco ostatní zůstávají tmavé. Tyto oblačné formace jsou velmi bouřlivé: pozorují se ohromné víry, které se rychle či
pomaleji mění. Jeden z nich tvoří ohromnou červenou skvrnu, která dlouho budí zájem astronomů: je to stále trvající uragán, čtyřikrát vět?í ne? Země.
Vrcholy mraků jsou velmi chladné(-148 stupňů Celsia), směrem do nitra planety v?ak teplota a tlak narůstají. V nitru Jupitera teploty dosahují 30 000 stupňů Celsia a tlak
100miliónkrát přesahuje tlak na povrchu Země. Jupiter má silnou atmosféru, pod ní velice hluboký oceán tekutého vodíku a hélia a uvnitř pevné jádro z hornin a ledu.
Zjednodu?eně ho lze popsat jako kouli husté kapaliny se silnou atmosféru a uprostřed této kapaliny plave jádro. Na této planetě se tedy samozřejmě nedá přistát. Jupiter
má ?estnáct známých měsíců. Čtyři z nich jsou velké měsíce, jejich? velikost je srovnatelná s Merkurem, byly objeveny ji? Galileo Galileem. Jsou to Io, Europa,
Ganymedes, Kallisto. Zbytek jsou malé měsíce, dosahující jen několika kilometrů v průměru.
Prstence
Divili by jste se, ale i Jupiter má prstence, i kdy? s nimi není často zobrazován. ve srovnání s těmi Saturnovými jsou to samozřejmě úplné mu?ky. Zevní okraj hlavního
prstence se nachází ve vzdálenosti přibli?ně 57 000 kilometrů od nejvy??ích mračen v atmosféře. ?iroký je zhruba 6 000 kilometrů a směrem k planetě přechází v
rozptýlené halo, na druhou stranu ve velký vněj?í prstenec.
Červená skvrna na Jupiteru
Tato velká skvrna mění s časem svou velikost a barvu. Měří více ne? 30 000 kilometrů na délku a 13 000 kilometrů na ?ířku. Jde o obrovský vzdouvající se uragán v
atmosféře Jupitera.
Publikováno: 23.02.2003
v rubrice Vesmír Autor: Martin Zikmund Čtenářů: 25052 Zdroj: JG