roh_levy_h.gif(123 b) roh_pravy_h.gif(123 b)
logo.gif(2 kb)
Vyhledávání na serveru:
 

Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Google

Krátké zprávy:
  • Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky
  • Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

  • Anketa
    Líbí se Vám nové stránky?
    Ano obr1.jpg(633 b) 7048
    Jsou dobré obr2.jpg(633 b) 5679
    Trochu obr3.jpg(633 b) 5522
    Ne obr4.jpg(633 b) 6468


    Články autora:


    levy_hor.gif(131 b) pravy_hor.gif(131 b)

    Mars

    Rovníkový průměr Marsu je 6786 kilometrů a sklon osy 25,2°. Mars obíhá Slunce rychlostí 24,13 kilometrů za sekundu v průměrné vzdálenosti 227 940 000 kilometrů od Slunce. Jeho otáčka kolem vlastní osy trvá 24 hodin a 37 minut, av?ak oběh okolo Slunce 686,98 dne. Hmotnost Marsu je asi 1/9 Země, objem 1/7 Země a průměrná hustota 3,95 vody. Teplota na Marsu se pohybuje mezi -120°C a? 25°C a přita?livost je 0,38 Země.

    Mars je planeta, která se po Venu?i dostává nejblí?e k Zemi. Pro své rudě oran?ové zbarvení je to jedna z nejsnadněji spozorovatelných planet. Často se jí řiká rudá planeta a je to pojmenování výsti?né, proto?e meziplanetární sondy ukázaly, ?e celý její povrch má zrzavě červený nádech. Kdy? se podíváme na Mars dalekohledem, mů?eme na jeho povrchu rozeznat jenom pár tmavých skvrn. Av?ak snímky zhotovené kosmickými sondami uká?í povrch detailněji. Americké sondy Mariner a Viking snímkovaly z obě?né dráhy celou planetu. Vikingy měly navic přistávací moduly, které se zpustily a? na povrch Marsu a tak z nejtěsněj?í blízkosti vyslali snímky a dále údaje o počasí na planetě, které putovaly k Zemi 20 minut. Velkou část marsovského povrchu tvoří skoro rovné planiny pokryté půdou a roztrou?enými malými i velkými balvany. Obrovské skály z kosmického prostoru narazily na povrch Marsu na dvou místech a vyhloubily tam dvě velké pánve. Vět?í se nazývá Hellas a má rozpětí 1500 kilometrů. Jinde tři ohromné

    vulkány vytvořily obrovskou vyvý?eninu nazývanou Tharsis, ale nejvý??ím bodem terénu je blízká sopka - známý Olympus Mons.

    Sopka se tyčí do vý?ky 25 kilometrů nad okolním terénem a její základna má rozpětí více ne? 600 kilometrů. Samotné ústí kráteru má průměr 80 kilometrů. Předpokládá se, ?e v?echny sopky na Marsu jsou vyhaslé.

    Jinou pozoruhodností Marsu je veliká brázda na povrchu, které říkáme údolí Marineris. Je nejméně 4000 km dlouhý, a? 600 kilometrů ?iroký a místy i 6 kilometrů hluboký. Láva, která se nahromadila pod sopkami Olympus, Ascraeus, Pavonis a Arsia v oblasti Tharsis, způsobila vydutí povrchu planety o rozměru 8000 kilometrů. Přimo na sever le?í největ?í vulkán na Marsu Alba Patera. Je ?iroký 1600 kilometrů, ale jen 6 kilometrů vysoký. Červené pláně nebo ní?iny jsou ve skutečnosti rezavé. Obrázky z vět?í blízkosti odhalily vyschlá koryta řek, v nich? kdysi plynula voda. Reakcí vody a ?eleza se v půdě vytvořila rez.

    Kolem Marsu obíhají dva měsíce va tvaru brambor - Phobos a Deimos. Proto?e jsou malé (Phobos je dlouhý 28 kilometrů a Deimos 16 kilometrů) nepodařilo se je odhalit a? do roku 1877. Oba jsou spí?e asteroidy, které Mars zachytil v pásmu men?ích planet, lépe řečeno v blízkosti tohoto pásma. Měsíce nemají jako vět?ina atmosféru, ale jejich přita?livost udr?uje pra?ný závoj pocházající pravděpodobně z nárazu meteoritů. I kdy? Phobos i Deimos oba obíhají kolem Marsu, jejich dráhy se li?í. Deimos má poloměr dráhy 23 460 kilometrů (to je asi sedmkrát vice ne? je průměr planety). Phobos je od středu Marsu vzdálen pouhých 9 380 kilometrů (není to ani trojnásobek průměru planety). Deimos obíhá 30 hodin, Phobos pouze 7 hodin 30 minut. Proto?e Phobos oběhne Mars za krat?í dobu, ne? je jeden planetární den, zdá se, jako by na obloze couval. Asi za 50 milionů let narazí Phobos do Marsu, nebo? je stále přitahován jeho gravitační silou.

    Planeta Mars nemá narozdíl od Země teknonické jevy spojené s pohybem litosférických desek. Na Marsu vane mírný vítr a zvedá červený prach, od kterého obloha dostává rů?ový nádech. Občas zde zuří mohutné bouře, prach pak zahalí celou planetu. Je zde málo oblačnosti a atmosféra je příli? řídká na to, aby vznikl dé??. ?elezné jádro je malé a pravděpodobně tuhé - kdyby toti? bylo tekuté, vytvářelo by magnetické pole, a na Marsu ?ádný magnetismus zaznamenán nebyl. Jádro obaluje skalnatý plá??, na jeho? povrchu je tuhá kůra. Tenká atmosféra obsahuje téměř výhradně oxid uhličitý a její objem je men?í jak 1% objemu zemské atmosféry. Atmosféra dále obsahuje dusík, argon a jiné plyny.

    K Marsu byly vyslány dvě sondy Viking, aby zde hledaly ?ivot. V roce 1976 zůstaly obě?né moduly na svých drahách, zatímco se přitávací sekce usadily na povrchu planety. První pokusy se vzorky půdy ukázaly, ?e vznikající plyny mohou svědčit o existenci ?ivých buněk. A? později si vědci uvědomili, ?e plyny pocházají z vysoce reaktivních chemických látek v půdě. Upřímně řečeno, takové chemické látky by usmrtily jakýkoliv ?ivot! Přistávací modul sondy Viking je nejdumyslněj?í sondou, která kdy nav?tívila jiný svět. Dva průzkumníci byly vysláni do různých míst severní polokoule. Oba měli čidla hmatu, čichu, zraku a chuti, aby mohli na mar?anské půdě otestovat znaky ?ivota a pozorovat planetární počasí. Dnes na Marsu netečou ?ádné řeky, ale skoro s jistotou tu v minulosti voda tekla. Dokazují to ?iroké kanály, které vypadají jako vodní koryta na Zemi po tě?kých záplavách.

    Odborníci se domnívají, ?e k záplavám na Marsu mohlo dojít takto: pod povrchem byla (mo?ná je?tě je) zmrzlá voda - led. Kdy? se povrch planety ohřál, led roztál na vodu. Jestli?e se to stalo náhle, mohlo dojít k záplavě a voda si vytvořila kanály. Mo?ná jednoho dne nalezneme nějaké zkamenělé známky ?ivota. Kdysi se lidé domnívali, ?e na Marsu jsou vhodné podmínky pro některé formy ?ivota, či dokonce pro inteligentní bytosti podobné člověku. Dnes ale víme, ?e podnebí na Marsu je příli? drsné pro jakékoliv známé formy ?ivota. Vět?inu času je tam teplota daleko ni??í ne? v zimě v oblastech zemských pólů, a sotva se dá hovořit o atmosféře s obsahem kyslíku potřebným k dýchání. Je to ale jediná planeta sluneční soustavy, na ni? by na?i astronauti mohli bezpečně přistát a prozkoumat ji.

    Publikováno: 23.02.2003 v rubrice Vesmír
    Autor: Martin Zikmund
    Čtenářů: 50680
    Zdroj: Goofy



     Hodnocení:  
    ruka_n.gif(117 b)   1    2    3    4    5    ruka_d.gif(119 b)
    hlasovalo: 164   průměr: 3.41
    Diskuze ke článku
    Datum   Jméno Předmět
    18.02.2008 16:06 lola http://www2.babajaga.pl
    9.05.2006 10:20 Sandra johnová :D

    Aktuální články:
    - Spalovací motor s odděleným spalovacím prostorem
    - James Prescott Joule
    - Isaac Newton
    - Archimédes
    - Jaderné elektrárny

    Nejčtenější články:
    - Isaac Newton
    - Motory
    - Blaise Pascal
    - James Prescott Joule
    - Jaderné elektrárny

    Download
    Nejnovější:
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Elektromagnetismus
    - Sbírka pro 1.ročník
    - Vlnění 2
    - Jednoduché stroje
    Nejstahovanější:
    - Tě?i?tě
    - Pascalův zákon
    - Jednoduché stroje
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Sbírka pro 1.ročník



    roh_levy_d.gif(133 b) roh_pravy_d.gif(123 b)