roh_levy_h.gif(123 b) roh_pravy_h.gif(123 b)
logo.gif(2 kb)
Vyhledávání na serveru:
 

Rubriky:
Titulní stránka
Elektromagnetismus
Mechanika
Optika
Ostatní
Vesmír
Download
Vzkaz
Tabulka konstant
Test

Google

Krátké zprávy:
  • Dlouhou dobu se na webu moc nového nestalo. Proto vás vyzývám jestli vy máte nějaký užitečný materiál, tak mi ho pošlete na mail I.F.O@seznam.cz a já ho umístim na web. Díky
  • Dne 22.2.2003 jsem spustil tyto www stránky. Doufám , že se budou všem líbit. a pomohou Vám k lepšímu porozumnění fyziky.

  • Anketa
    Líbí se Vám nové stránky?
    Ano obr1.jpg(633 b) 7048
    Jsou dobré obr2.jpg(633 b) 5679
    Trochu obr3.jpg(633 b) 5522
    Ne obr4.jpg(633 b) 6468


    Články autora:


    levy_hor.gif(131 b) pravy_hor.gif(131 b)

    Černá díra

    Pokud raketa překročí "únikovou rychlost" 11 kilometů za vteřinu, vymaní se ze zemské gravitace a odletí do volného vesmíru. Úniková rychlost závisí na gravitační hmotonosti. K úniku ze Slunce je třeba rychlosti 620 km/s, neutronová hvězda by vy?adovala 200 000 km/s.

     

    V roce 1783 si anglický astronom John Michell uvědomil ?e pokud by hvězda byla dostatečně tě?ká, byla by odpovídající úniková rychlost vy??í ne? 300 000 km/s, tedy ne? rychlost světla. Světlo by nemohlo uniknout a hvězda by tudí? byla neviditelná.

     

    John Michell pova?oval světlo podle Newtonovy teorie za proud částic a představoval si, ?e gravitace bude stahovat světlo hvězdy spátky. Napsal o tom ?e: "v?echno světlo vyzářené takovým tělesem přinutí jeho vlastní gravitační síla k návratu".

     

    Michellovy představy v?ak nebyly v pořádku proto?e rychlost světla se vlivem gravitace nemění, ale jeho základní závěr byl správný. V Ein?teinově obecné teorii relativity světlo věrně sleduje zakřivení prostoru v okolí hmotných těles. Kolabující hvězda s hmotností několikrát vy??í ne? hmotnost Slunce vytvoří tzv. "studnu", z ní? se světlu stále hůře uniká. Nakonec se světlo ocitne zcela v pasti a hvězda se stává "černou dírou".

     

    Na mo?nost takového gravitačního kolapsu poukázal jako první v roce 1939 Robert Oppenheimer. Domníval se v?ak, ?e je to jen kuriozita v ře?ení relativistických rovnic a nemá ?ádný vstah k realitě. Opustil tuto problematiku a nadále pracoval jako jeden z vedoucích projektu vývoje americké atomové bomby. S výjimkou malé hrstky nad?enců fyzikové na černé díry téměř zapoměli a? do počátku 60. let, kdy nová pozorování odhalila daleko ve vesmíru mohutné gravitační zdroje, pro které se tě?ko hledalo vysvětlení.

     

    S pojmem "černá díra" při?el v roce 1969 americký teoretický fyzik John Wheeler. Wheeler se jednou vyjádřil ?e "černá díra nemá vlasy", tedy ?e z černé díry nemů?e za ?ádných okolností nic vylétnout.

     

    V té?e době dokázali Roger Penrose a Stephen Hawking z univerzity v Oxfordu, ?e černá díra obsahuje relativistickou singularitu, "bod nula", kde vznikají nekonečné hustoty.

     

    Černá díra není vidět. Skrývá se uvnitř tzv. "horizontu událostí", sféry, která ji obklopuje a kde je prostor tak zakřiven, ?e ani světlo nemů?e uniknout. V?echno co do sebe černá díra vtáhla, zůstává pohřbeno uvnitř. Horizont také brání vněj?ímu pohledu na fyzikální singularitu, ketou má díra ve svém středu.

     

    Hodiny, které by padaly do černé díry, by pro vněj?ího pozorovatele ?li stále pomaleji, postupně by byly stále červeněj?í a hůř viditelné, a? by zcela zmizely. Protáhlé objekty by gravitační síly v blízkosti černé díry roztrhaly na kusy, proto?e síla na straně bli??í k díře by byla mnohonásobně vět?í ne? síla na straně vzdáleněj?í.

     

    Hvězdy vět?í ne? desetinásobek hmotnosti Slunce čeká osud černé díry. Samotná černá díra je sice neviditelná, ale mů?e nastat případ kdy se ocitne v blízkosti jiné hvězdy a rotuje s ní v tzv. "spirále smrti". Bylo pozorováno několik kandidátů na černou díru, jedním z nejvá?něj?ích je Cygnus X-1, vzdálená 6 500 světelných let. Astrofyzikové si představují ?e vysává hmotu z hvězdy s ní? tvoří dvojhvězdu, a tím vytváří mohutný zdroj rentgenového záření. Černé díry jsou mo?ná i v centru vět?iny galaxií a vytvářejí společný hrob pro mnoho hvězd star?ích generací.

     

    Publikováno: 23.02.2003 v rubrice Vesmír
    Autor: Martin Zikmund
    Čtenářů: 37262
    Zdroj: Sir cap < sir_cap@hotmail.com >



     Hodnocení:  
    ruka_n.gif(117 b)   1    2    3    4    5    ruka_d.gif(119 b)
    hlasovalo: 261   průměr: 3.76
    Diskuze ke článku
    Datum   Jméno Předmět
    5.10.2016 19:55 Josef ?orm Černé díry
    23.01.2011 21:45 Matěj černé díry
    23.01.2011 21:45 Matěj černé díry
    18.02.2008 16:05 lola http://www2.babajaga.pl
    30.08.2005 16:40 Ivča černé díry
    30.08.2005 16:40 Ivča černé díry

    Aktuální články:
    - Spalovací motor s odděleným spalovacím prostorem
    - James Prescott Joule
    - Isaac Newton
    - Archimédes
    - Jaderné elektrárny

    Nejčtenější články:
    - Isaac Newton
    - Motory
    - Blaise Pascal
    - James Prescott Joule
    - Jaderné elektrárny

    Download
    Nejnovější:
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Elektromagnetismus
    - Sbírka pro 1.ročník
    - Vlnění 2
    - Jednoduché stroje
    Nejstahovanější:
    - Tě?i?tě
    - Pascalův zákon
    - Jednoduché stroje
    - SPALOVACÍ MOTOR S ODDĚLENÝM SPALOVACÍM PROSTOREM - vynález
    - Sbírka pro 1.ročník



    roh_levy_d.gif(133 b) roh_pravy_d.gif(123 b)